Dělat práci, pro kterou mám vlohy a která mě baví
To platí i pro jeden z největších dlouhodobých problémů snad všech pracovních trhů na světě, ten evropský nevyjímaje. Problému, který zde existuje bez ohledu na období ekonomické konjunktury či recese, kdy se snad jen více zviditelní, a o kterém i ten nejlépe fungující trh práce nemůže s jistotou tvrdit, že se mu jej podařilo vyřešit.
Jak problematiku schovanou pod název Matching Skills and Jobs srozumitelně popsat? Představme si, že by každý mohl ve své práci dělat to, k čemu má vlohy a přirozené předpoklady. Na základě svých vloh by byl v daném oboru formálně vzdělán a mohl je dále rozvíjet. Je-li vzdělání navázáno na přirozený talent a schopnosti, lze předpokládat, že člověka bude jeho práce bavit, a pak bude spíše sám spontánně než z donucení usilovat o to, aby v ní vynikl, bude se nadále vzdělávat, aby ve zdravé konkurenci s ostatními obstál. Toto je jakýsi ideální scénář, jehož završení je dáno "maličkostí" – potřebujeme, aby po takovémto druhu práce a pracovní náplně byla i odpovídající poptávka, a to nejlépe v teritoriu, kde dotyčný bydlí či bydlet hodlá. Tato "značka ideál" bohužel v praxi a na reálném pracovním trhu doznává naplnění v nejlepším případě tak ve 20 procentech případů; ve zbylých 80 procentech však pracovní trhy v nejširším pojetí selhávají, což znamená to, že nejsou s to naplnit a využít lidský potenciál, který se jim nabízí.
Problém začíná již v nejranější fázi vzdělávacího cyklu a táhne se celým jeho pokračováním a následně se na něj nabalují další součásti - přístup a zázemí rodiny, parametry sociální politiky, aktivita a snaha zaměstnavatelů, právní systém, možnosti migrace a jistě bychom našli řadu dalších. Každopádně jeho existence znamená zjevný projev tržního selhání, se kterým si trh zjevně sám neporadí. Nezbývá než hledat vhodně zvolené nástroje hospodářské a vzdělávací politiky.
V čem spočívají nejvýraznější projevy tohoto neradostného stavu?
1. Nikdo není schopen včas a dobře identifikovat schopnost dítěte či dospívajícího člověka a ten je v době, kdy se "láme led", vržen do oboru, ke kterému nemá odpovídající předpoklady.
2. Ono vyjetí po špatné koleji není zavčasu odhaleno a vzdělávací systém pokračuje zcela nesprávným směrem způsobem, který se neprotíná s talentem a předpoklady žáka či studenta.
3. Ani po ukončení formálního vzdělání nedochází k nápravě, i když je to stále ještě možné. Byť už to začíná být celospolečensky nákladné, přesto se řada lidí, kteří jsou vzděláni v jednom oboru, dokáže velmi dobře prosadit v oboru zcela jiném i bez formálního vzdělání.
4. Klec se však obvykle uzavře, resp. její opuštění se stává složitým a nákladným ve chvíli, kdy člověk nastoupí do zaměstnání. Existují tři možná vyústění: buď se skřípěním zubů v této profesi vytrvá, ale nikdy jej nenaplní, nebude jej bavit a bude to "pouze" nástroj na vydělávání peněz k zajištění obživy (a podle toho ta práce též bude vypadat). Nebo záhy svoji pozici změní a započne kariéru stylem pokus - omyl, nikde dlouho nevydrží. Stane se notorickým fluktuantem a svým pracovním životem se též doslova protluče a protrápí. A ta nejhorší verze je ta, že zaměstnavatel shledá, že takto to tedy nejde a přeřadí dotyčného na pozici zcela nekvalifikovanou či jej propustí vůbec a odkáže jej do "péče" úřadu práce.
Řešení tohoto problému, který v EU nabyl masových rozměrů, má napomoci iniciativa Matching Skills nad Jobs, tedy zajištění odpovídajícího souladu mezi schopnostmi a pracovním místem. Je to velmi záslužná aktivita, jejíž rámec by měl rezonovat na všech trzích práce v EU, zejména pak paradoxně tam, kde panuje relativní klid. Protože v jižní části Evropy, kde na jedno volné místo jsou stovky až tisíce uchazečů, řeší v současnosti už jiné starosti.
EU se snaží vytvořit systém, který by měl schopnost velmi detailně předjímat profil profesí, o které bude v budoucím časovém horizontu zájem. Pojmout roli celoživotního vzdělávání coby samozřejmosti pro ty, kteří chtějí být pracovně spokojeni a naplněni; výrazně posílit komunikaci mezi vzdělávacím systémem a praxí a současně posílit nyní mimořádně nízkou pracovní mobilitu mezi členskými státy. A k tomu všemu využít a podnítit podnikatelského ducha zvláště mladých Evropanů a využít možností moderních informačních technologií, které skvěle ovládají.
Projekt Matching Skills nad Jobs považuji za dobrý počin, který by měl přinášet dlouhodobé ovoce. Nepřeji si nic menšího, než že bude viditelně více Evropanů jejich práce přirozeným způsobem bavit a naplňovat ku prospěchu evropské ekonomické prosperity.
Martina Dlabajová
EU nezastaví šíření pandemie COVID-19, ale vytáhne naši ekonomiku z bryndy
Proč je dobré být součástí EU i v době pandemie koronavirové nákazy? Co unijní instituce mohou udělat, aby pomohly zastavit šíření nemoci? A co už se zvládlo?
Martina Dlabajová
Kreativitou proti robotům aneb jak si nenechat vzít práci
Budoucností českého průmyslu jsou roboti. S touto předpovědí se v posledních letech setkáváme stále častěji. Česká vláda odhaduje, že v roce 2029 zmizí 700 tisíc pracovních míst, které si na účet připíše právě automatizace.
Martina Dlabajová
Brexit může zasáhnout i české studenty
Zatímco v Londýně pokračují bezvýsledně debaty o tom, jak a kdy by měla Velká Británie opustit EU, Evropská unie se musí připravit na všechny možné scénáře, včetně tzv. tvrdého brexitu bez dohody. Situace je totiž stále nejasná.
Martina Dlabajová
Že nám vezmou nám roboti práci? Nestrašme zbytečně lidi.
Roboti, kteří pracují i myslí za lidi. Otázky zdanění a pojištění robotů, i jejich etická a právní odpovědnost. Témata, která možná stále ještě znějí jako sci-fi, přesto o nich často slýcháme a téměř denně o nich diskutujeme.
Martina Dlabajová
Konec kutilů v Česku? EU má spadeno na flexibilní pracovní úvazky.
Výborem Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) prošla nová pravidla, která ve svém důsledku mohou vést nejen k neúměrným zásahům do pracovních trhů jednotlivých členských zemí EU včetně toho českého.
Martina Dlabajová
70 milionů Evropanů nemá základní dovednosti pro získání práce
Evropská unie připravila strategický plán nazvaný Nová agenda dovedností pro Evropu, která slouží členským státům jako podpora pro zkvalitnění výuky a lepší předpovídání požadavků trhu práce.
Martina Dlabajová
Projekt JA: Back To School vrací politiky do školních lavic
Přiznávám: Mám svou práci v Evropském parlamentu ráda, ale jsou dny, kdy bych poslaneckou lavici nejraději vyměnila za tu školní. Kdo by nevzpomínal rád na bezstarostná školní léta?
Martina Dlabajová
Uber: inovace jako cesta k ekonomickému růstu
Asociace koncesionářů v taxislužbě mě písemně oslovila se žádostí o mé stanovisko ke společnosti Uber. Protože jde o téma zajímavé pro širokou veřejnost, včetně uživatelů této služby, zveřejňuji svou odpověď v plném znění.
Martina Dlabajová
Obří cívka TOKAMAK je cestou k čisté energii pro Evropu
Letní kurz francouzštiny mě zavedl na jih Francie. Dopoledne patří škole a francouzskému jazyku. Volná odpoledne lze využít k toulkám krásným krajem Provence nebo k návštěvě přísně střeženého místa v Cadarache.
Martina Dlabajová
Dosáhli jsme horizontu
Tak se nám to povedlo! Zcela přesně v čase, kdy se letošní rok rozpůlil, bylo kýženého horizontu dosaženo. V Praze a Brně, na seminářích věnovaných Horizonu 2020, největšímu jednorázovému programu EU.
Martina Dlabajová
HORIZON 2020 nám otevírá nové horizonty
S horizontem si obvykle spojujeme cosi vzdáleného, těžce dosažitelného, vyzývavě tajemného, široširého. A tak není zřejmě náhodou, že stejný název nese nový evropský program Horizon 2020.
Martina Dlabajová
První Operační program pro Českou republiku na období 2014 – 2020 byl schválen: Konečně!
Tak to konečně přišlo. Rok a čtyři měsíce trvající zpoždění bylo předposlední dubnový den alespoň částečně překonáno anejmoderněji koncipovaný Operační program k využívání Kohezní politiky EU v období 2014 – 2020 v České republice dostává zelenou k praktickému startu.
Martina Dlabajová
Záruka práce pro mladé hledá řešení tristní situace v Evropě
Vývoj trhu práce v EU a vliv nedávné razantní ekonomické recese na něj vedl k mimořádně negativním a za posledních 80 let v Evropě dosud nepozorovaným dopadům na určité sociální skupiny. V tomto případě to „odnesla“ skupina mladých lidí, v drtivé většině bez jakýchkoliv pracovních zkušeností či jen s velmi zanedbatelnou praxí. I přes současné mírné snižování míry nezaměstnanosti oproti vůbec nejhorším letům 2011 a 2012 je zřejmé, že tento problém sám trh citlivě nevyřeší a hospodářská politika mu musí jít v řešení naproti.
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 528x
Mými hlavními tématy jsou podpora podnikatelů a podniků, kreativní průmysly, věda a výzkum a profesní růst a motivace mladých lidí.